Projektované a rozestavěné dálnice v Československu do 1948

Mapa zobrazuje projektované a rozestavěné dálnice do roku 1948 na území Československa. Dokládá i variantní řešení vedení československé dálnice. V meziválečném období se průkopníky výstavby v Evropě staly Itálie (autostrady) od počátku 20. let a Německo ještě před rokem 1933. Se vzrůstem motorizace se i v Československu na počátku třicátých let stala aktuální výstavba speciálních silnic určených jen pro motorová vozidla. Vzniklo několik projektů. V roce 1935 vypracovala zvláštní dopravní komise při Československém regionalistickém sdružení v čele s prof. Ing. S. Bechyněm projekt tzv. národní silnice Plzeň – Košice, který počítal se 7m jízdním profilem v každém směru s třímetrovým dělícím pruhem. Jinou variantu připravili zástupci brněnského regionu stejného sdružení: silniční magistrály Cheb – Chust na Podkarpatské Rusi se severní a jižní větví. Dalším dobově propagovaným se stal v roce 1937 návrh firmy Baťa (J. A. Baťa) dálkové automobilové silnice Cheb – Velký Bočkov na Podkarpatské Rusi. Překvapivé bylo vedení silnice, které se zdaleka vyhýbalo Praze a Brnu a vedlo přímo přes vrchol Chřib, ale procházelo středem Zlína. Výstavba silniční sítě s parametry dálnice byla spjata až s tzv, druhou republikou. Na základě vládního nařízení 372/1938 Sb. z. a n. z 23. prosince 1938 o stavbě dálnic Praha – Brno – Zlín – Ružomberok – Prešov – Chust – rumunská hranice (Černé moře) byl vypracován generální plán části dálnice Praha – Jihlava – Brno – slovenská hranice. Překvapením bylo, že se počítalo s dokončením do čtyř let. Výstavba byla zahájena v Chřibech nedaleko Zástřizel v 24. ledna 1939 a opakovaně u Průhonic 2. května 1939. Po okupaci byly parametry bývalé česko-slovenské, nyní protektorátní, přizpůsobeny německým, podstatně přísnějším. Podélné sklony musely mít jen 6 %, oblouky 600 m, šířka koruny 28,5 m, projektovaná rychlost byla zvýšena na 160 km/h a šířka vozovky na 7, 5 m. Výstavba relativně rychle pokračovala a k 31. srpnu 1939 bylo ve stavbě 77,4 km dálnice s 19 mosty za 330 mil. K. V květnu 1941 byly práce přerušeny. Ze 120 mostních objektů bylo v hrubé stavbě dokončeno a rozestavěno 43 objektů (viadukt u Kunic, most přes Šmejkalku u Senohrab (248 m), most přes Sedlický potok u Borovska (120 m x 22 m) a most přes Želivku u Píště a most u Hulic). Nakonec bylo rozestavěno 97 km (Praha – Humpolec 81 km, u Brna (křižovatka s vratislavsko-vídeňskou dálnicí) Zástřizly – Kostelany/hranice okresu Zlín 16 km). V roce 1938 byla zahájena stavba tzv. sudetská dálnice Streitau – Cheb – Liberec – Zhořelec výkopem 1. prosince 1938 u Chebu a 18. dubna 1939 v Liberci. Jako přímým důsledek mnichovské dohody a na přímý nátlak Německa byla uzavřena smlouva o stavbě a provozu exteritoriální (průběžné, průchozí) dálnice Vratislav – Vídeň (19. listopadu 1938). Výstavba byla zahájena 11. dubna 1939. Plánovány byly další dálnice, a to z Drážďan přes Prahu a Znojmo do Vídně, do Plzně atd. Ty však zůstaly jen v počátečním stádiu plánování. Celkově bylo na konci války rozestavěno na území českých zemí (tedy včetně odstoupených oblastí) cca 188 km. Dnes se torza válečných dálnic využívají alespoň částečně (D 1 z Prahy do Jihlavy byť s odchylkami, krátký úsek dálnice D 6 u Chebu, části průběžné dálnice (R 43), D 52 či silnice Machnín – Chrastava (R 35).

Literatura

• Fischer, P. Historie dálnice Praha – Plzeň do roku 1945, Historický obzor 27, 2016, č. 9/10, s. 231–238.
• JANDA, Tomáš a LÍDL, Václav. Německá průchozí dálnice. I. díl, Severní úsek, Praha 2008.
• JANDA, Tomáš a LÍDL, Václav. Německá průchozí dálnice. II. díl, Jižní úsek, Praha 2011.
• Lídl, V., Z historie výstavby dálnic, Silniční obzor 53, 1992, s. 303–308.
• Lídl, V. – Janda, T., Stavby, kterým doba nepřála: výstavba dálnic v letech 1938–1950 na území Čech a Moravy, 2. vyd., Praha 2006.
• Musil, J. F., Po stezkách k dálnicím: kapitoly z dějin silnic, silničních dopravních prostředků a silničního stavitelství, Praha 1987.
• Sedlák, M., Dálnice Vídeň – Vratislav v úseku Brno – Moravská Třebová, Bc. práce, UP Olomouc 2020.
• Sekera, J. – Patočka, A., Československá dálnice Praha – Brno – Košice – hranice SSSR, Olomouc 1946.
• Valina, K., Výstavba našich dálkových silnic, Praha 1937.
• Vondrovský, I., Dálnice z roku 1939 u Liberce, Fontes Nissae, 2001, č. 2, s. 122–138. Vymětalík, J., Německá průběžná dálnice Vratislav – Vídeň a její pracovní zázemí, in: Sborník Archivu bezpečnostních složek/Archiv bezpečnostních složek, 2014, č. 12, s. 153–216.
• Vymětalík, J., Průběžná dálnice Vídeň – Vratislav na Blanensku, in: Sborník Muzea Blanenska, 2011, s. 42–61.
• Vymětalík, J., Průběžná dálnice Vídeň – Vratislav na Boskovicku, in: Sborník Muzea Blanenska, 2012, s. 136–162.
• Vymětalík, J., Průběžná dálnice Vídeň-Vratislav v okrese Moravská Třebová, in: Moravskotřebovské vlastivědné listy 21, 2010–2011, s. 54–61.
• Výstavba českých dálnic, část I, Praha 1939.
• Pavel Zrna – Bořek Žižlavský, Chřiby, stopami dálnice, Boršice 2016.
• https://brno.idnes.cz/panelova-cesta-mezi-veselim-a-blatnici-dh0-/brno-zpravy.aspx?c=A160116_2219011_brno-zpravy_tr
• https://www.impuls.cz/regiony/liberecky-kraj/hitlerova-dalnice-vypadovka-rychlostni-silnice-most-estakada-obchvat-projekt.A150514_153417_imp-liberecky_kov/tisk
• https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/hitlerova-dalnice-vypadovka-rychlostni-silnice-most-estakada-obchvat-projekt.A150514_094859_liberec-zpravy_ddt
• Ivan Jakubec, Trasování říšské průběžné dálnice Vratislav – Vídeň. Případ Pohořelice, Historická geografie 47/2 (2021), s. 205–225.